Příčná flétna je dechový dřevěný nástroj (ačkoli se dnes příčné flétny vyrábějí téměř výhradně z kovu, její stavba a zvukové vlastnosti ji stále řadí k dřevěným dechovým nástrojům). Je tradičně zastoupena ve všech symfonických, dechových i komorních orchestrech, velké využití má i v komorní hudbě, v menší míře se používá i v jazzu.
Moderní příčná flétna se skládá ze tří částí:
- Hlavice:
- je u moderních fléten rovná. V horní třetině se nachází retný otvor, na kterém je navařen náustek sloužící k podepření dolního rtu. Mírným povytahováním hlavice se ladí celá flétna.
- Střední díl:
- nacházejí se na něm klapky, které mohou být buď uzavřené nebo otevřené. V případě otevřených klapek se uzavírají dírky pomocí prstů, zatímco v případě uzavřených klapek se dírky uzavírají pomocí klapek. Hra na nástroj s otevřenými klapkami je sice složitější, ale flétnista lépe cítí rychlost proudícího vzduchu a otevřené klapky také umožňují řadu zvukových efektů jako např. glissando nebo hraní mikrointervalů.
- Spodní díl:
- nejnižší tón flétny může být buď c¹ nebo h, v závislosti na typu spodního dílu.
Materiál
Příčné flétny se po staletí vyráběly ze dřeva, první zlatou flétnu zkonstruoval v roce 1869 Louis Lot. Nejkvalitnější flétny se dnes vyrábí ze zlata nebo stříbra, obvyklejší materiály jsou niklová mosaz nebo speciální druhy ocelí (často navíc postříbřené). Flétny mohou být zhotovené také z poněkud exotičtějších materiálů jako zinek, mosaz, titan a podobně, nejlevnější modely pro začátečníky se mohou vyrábět z hliníku. Soubory zabývající se poučenou interpretací staré hudby používají ke hře staré, nebo častěji kopie starých nástrojů.
Historie
Příčné flétny jsou asijského původu a v Evropě se poprvé objevily ve 12. století. V 16. století se zvětšila její mensura, v 17. a 18. století se stala vícedílným nástrojem s opačným kónickým vrtáním (zužování od retného otvoru ke konci) a stala se součástí orchestrů (v této době už lze hovořit o přímém předchůdci příčné flétny). První učebnice "Principes de la Flute" byla vydána v Paříži roku 1707 a jejím autorem byl dvorní flétnista Jacques Martin Hotteterre. Revoluci ve stavbě příčné flétny i ostatních dřevných nástrojů provedl v roce 1832 švýcarský vojenský kapelník Gordon, v Paříži si ji nechal patentovat Theobald Böhm. Vyvrtal dírky nikoli podle dosažitelnosti prsty, ale podle akustických měřítek, a pak je opatřil klapkami. V roce 1847 navíc nahradil kónickou trubici válcovitou, čímž se zlepšila intonace, ale poněkud se změnily tónové vlastnosti flétny.
Výrobci příčných fléten
Cena | ||
---|---|---|
Výrobce | Od | Do |
Trevor James | 7 500,- | 13 193,- |
Jupiter | 15 191,- | 16 600,- |
Azumi | 43 064,- | 62 000,- |
Pearl Flutes | 14 191,- | 85 600,- |
Yamaha | 15 990,- | 110 700,- |
Muramatsu | 169 900,- | 241 700,- |