Irská píšťalka (irsky feadóg stáin nebo jen feadóg), i v češtině často nazývaná anglickým jménem tin whistle či prostě whistle, je tradiční irský hudební nástroj, který je v moderní době populární zejména v rámci „keltské“ hudby. Jedná se konstrukčně o velmi jednoduchý dechový nástroj jen s šesti otvory, který se vyrábí v různých tóninách. S ohledem na nejoblíbenější tóniny žánru jsou nejpoužívanější ladění D a C, což jsou zároveň vždy i jména nejnižších tónů, které tak či onak naladěná píšťalka zahraje.
Tóniny píšťalek
Irské píšťalky se ladí v diatonické stupnici, díky čemuž se na ně poměrně snadno hraje ve dvou durových tóninách oddělených pěti půltóny nebo v přirozené mollové tónině či dórském módu, který začíná velkou sekundou nejnižšího tónu nástroje. Tóninu píšťalky určuje její nejnižší tón, jenž je tónikou té nižší ze dvou durových tónin píšťalky. Tato metoda určování tóniny nástroje se dost liší od metody pro nástroje laděné v chromatické stupnici. U nich záleží na vztahu mezi notami v notovém záznamu a samotným zněním tónu. Na trhu jsou k dispozici píšťalky laděné v různých tóninách.
Na nejběžnějších píšťalkách lze snadno hrát v tóninách:
- D-dur
- G-dur
- C-dur
- F-dur
Navzdory tomu, že je ve své podstatě píšťalka diatonickým hudebním nástrojem, dokáže zahrát i tóny mimo svou hlavní durovou tóninu, a to buď s využitím techniky neúplného zakrývání (nejvyšší volný otvor se zakryje pouze částečně), nebo tím, že se některé nižší otvory zakryjí, a některé nad nimi se ponechají volné. Správné provedení techniky neúplného zakrývání však dokáže být poněkud obtížné a píšťalky jsou dostupné v různých tóninách. Proto si obvykle hráči na píšťalku v případě potřeby jiné tóniny pouze vymění píšťalky a techniku neúplného zakrývání používají výhradně na posuvky. Některé píšťalky svou konstrukcí umožňují používat a měnit jeden náustek na více různě laděných píšťalkách.